Mezi poruchy spánku patří kromě insomnie (a XY dalších) také takzvaná hypersomnie. Povědomí o ní není tak rozšířené (například insomnií trpí obrazně každý druhý senior), ale i tato porucha spánku může mít výrazně negativní vliv na vaše zdraví. Co je to hypersomnie, jaké má příčiny, co všechno může změnit ve vašem životě a jak s ní bojovat? Na tyto i další otázky si odpovíme v následujícím článku.
Co je hypersomnie?
Hypersomnie je v podstatě opakem insomnie – tedy nespavosti. Hypersomnii označujeme také jako patologickou nebo chronickou spavost. Mezi hlavní příznaky patří opravdu obtížné vstávání, ale především v podstatě nikdy nekončící únava. Osoby trpící hypersomnií běžně spí i více než 12 hodin denně a ani takový spánek jim nepřináší dostatek odpočinku ani příval nové energie. Hypersomnie může být spojena i s dalšími diagnózami (nebo s psychologickými problémy), ale setkáváme se i s případy, kdy se objeví samostatně a nečekaně bez dalších komplikací.
Fyziologické mechanismy hypersomnie. Co se děje v našem mozku?
Hypersomnie není jen „nadměrná únava“. Jde o komplexní stav, při kterém dochází k narušení regulace bdělosti, což může souviset s několika neurobiologickými procesy. Mozek nedokáže správně udržovat rovnováhu mezi spánkem a bdělostí, což vede k nepřiměřené potřebě spánku například i během dne.
Klíčové fyziologické faktory vzniku hypersomnie
- Dysregulace neurotransmiterů – zejména orexinu (hypokretinu), který řídí bdělost.
- Snížená aktivita retikulárního aktivačního systému – oblasti mozku odpovědné za probouzení.
- Poruchy cirkadiánního rytmu – tělo nedokáže správně rozlišit den a noc.
- Snížená kvalita nočního spánku – i když trvá dlouho, není dostatečně hluboký.
Jak se projevuje?
- Pociťujete neustálou potřebu spánku.
- Máte problémy s koncentrací.
- Objevují se také zpomalené reakce.
- Můžete mít pocit „mozkové mlhy“.
Nadměrná spavost a problémy s ní spojené
Člověk trpící hypersomnií je v podstatě neustále unavený a podrážděný. Nedokáže se soustředit na práci ani udržovat vztahy s rodinou a blízkými. Může zanedbávat péči o sebe a domácnost včetně hygienických návyků. Přidat se může také ztráta chuti k jídlu, pomalé myšlení nebo nesmyslná řeč, ale i potíže s krátkodobou a dlouhodobou pamětí. Velmi časté jsou také změny nálad nebo depresivní stavy. Příznaky hypersomnie jsou vlastně velmi podobné těm, které má i insomnie, jen v jednom případě člověk nemůže usnout a ve druhém spí až příliš.
Pěnové matrace
Typy hypersomnie
Existuje několik typů hypersomnie, které však dokáže diagnostikovat pouze lékař. Takzvaná primární hypersomnie je nejčastěji způsobena poškozením mozku. Její výskyt však není tak běžný. Sekundární hypersomnie vzniká působením jiných zdravotních problémů. Známe také idiopatickou hypersomnii, při které během spánku nedochází k regeneraci vašeho těla, posttraumatickou hypersomnii, která vzniká po prožití různých traumatizujících nehod, ale i recidivující hypersomnii, která se objevuje nepravidelně.
Diagnostika hypersomnie. Jak lékaři zjišťují její skutečnou příčinu?
Diagnostika hypersomnie je komplexní a zahrnuje několik vyšetření. Jejím cílem je zjistit, zda jde o primární poruchu spánku, nebo sekundární problém.
Nejčastější diagnostické metody pro odhalení hypersomnie
- Polysomnografie – celonoční monitorování spánku.
- MSLT test (Multiple Sleep Latency Test) – měří, jak rychle člověk během dne usne.
- Krevní testy – zjišťují hormonální nebo metabolické odchylky.
- Neurologická vyšetření – vylučují onemocnění mozku.
- Psychologické hodnocení – zjišťuje případnou přítomnost deprese nebo úzkosti.
Proč je diagnostika tak důležitá?
- Dokáže odhalit skrytá onemocnění.
- Pomůže zvolit správnou léčbu.
- Pokud je včasná, může zabránit vzniku dlouhodobých komplikací.
Únava a spavost
Existují i případy, kdy hypersomnie není samostatnou diagnózou, ale v podstatě jen příznakem jiného problému nebo onemocnění. Pokud pravidelně ponocujete, nedodržujete správnou životosprávu, ve větší míře konzumujete alkohol a vůbec se nehýbete, můžete se setkat s podobnými příznaky, jaké má hypersomnie. Stejně tak se mohou vyskytnout i v případě, že dlouhodobě vykonáváte těžkou práci nebo to přeháníte se sportovními aktivitami. Takovou „hypersomnii“ však stačí například během jednoho víkendu dospat a následně se zamyslet nad změnou životního stylu nebo úpravou spánkových návyků včetně výměny matrace za kvalitnější.
Dlouhodobé důsledky neléčené hypersomnie
Hypersomnie není jen nepříjemný stav – může mít vážné dopady na vaše celkové zdraví, pracovní výkon, ale také bezpečnost.
Rizika neléčené hypersomnie:
- snížená produktivita,
- vyšší riziko vzniku dopravních nehod,
- problémy s pamětí,
- oslabený imunitní systém,
- zvýšené riziko vzniku deprese,
- zhoršené mezilidské vztahy.
Sociální důsledky:
- nepochopení ze strany okolí,
- pocit izolace,
- problémy v práci nebo ve škole.
Jak bojovat proti hypersomnii?
Pokud máte podezření na skutečnou hypersomnii, neodkládejte návštěvu lékaře. Hypersomnie patří spíše mezi psychické poruchy a lze ji léčit dokonce i bez léků – pouze pomocí terapie. Důležité však je zbytečně neodkládat konzultaci s odborníkem a problém tak neprohlubovat. Čím déle hypersomnií trpíte, tím obtížnější bude se z ní dostat. Pokud hypersomnií netrpíte, ale máte pocit, že by váš spánek mohl být o něco lepší, přečtěte si další články na našem blogu, kde se věnujeme také tomu, jak si dopřát dostatek zdravého spánku.
Prevence hypersomnie
Ne všem formám hypersomnie lze předejít, ale správný životní styl výrazně snižuje riziko jejího vzniku.
Naše doporučení:
- dodržujte pravidelný čas usínání a vstávání,
- omezte příjem kofeinu po 15.00,
- vyhýbejte se elektronice před spaním,
- pusťte do bytu dostatek denního světla,
- spěte v tiché, tmavé a chladné místnosti.