Nespavost, to není jen tak nějaká nepříjemnost. Při delším trvání jde o seriózní, velmi nepříjemný a zejména nebezpečný problém, který může být zodpovědný za vznik dalších přidružených zdravotních problémů. V našem článku se podíváme na několik hlavních příčin nespavosti a jejich jednoduchá řešení, ale i na další tipy, které vám pomohou hladce usnout.
Krátkodobá vs. dlouhodobá nespavost
Existuje spousta druhů „nespavosti“. Někoho trápí krátké období nespavosti, např. z důvodu stresového období v práci, někoho zase dlouhodobá neboli chronická nespavost, za níž mohou stát neurologické či psychické problémy. Často je však za nespavost zodpovědných i více než 10 drobnějších faktorů, které lze poměrně jednoduše a rychle ovlivnit. Jaké jsou tedy nejčastější příčiny nespavosti?
Matrace Materasso
Příčiny nespavosti
Mezi nejčastější příčiny nespavosti patří používání staré, proleželé nebo celkově nevhodné matrace, vliv modrého světla před spánkem, konzumace těžkého jídla na noc, nedostatečně větrání, ale také nepřiměřeně vysoká teplota v pokoji či ložnici. Mimoto může nespavost způsobovat i nadměrná konzumace kofeinu. Všechny zmíněné věci však dokážete snadno změnit.
Řešení nespavosti v mžiku oka
Základem kvalitního spánku je výběr správné matrace, která má vhodnou tvrdost, materiálové složení a nezpůsobuje spícímu alergii či bolesti zad. Důležitý je i výběr kvalitního ložního prádla, peřin a polštářů. Minimálně hodinu před spánkem je pak vhodné vyhnout se modrému světlu, tzn. nekoukat na telku ani do chytrého telefonu, případně použít tzv. modrý filtr (pokud je v zařízení k dispozici).
Poslední jídlo by nemělo být těžké a konzumované alespoň hodinu před spánkem. Spěte vždy v dobře větraném (ideálně celou noc) pokoji, ve kterém se teplota pohybuje kolem 16 až 18 °C. Vhodná je také rekuperace, která zajistí výměnu vzduchu bez zbytečného průvanu v místnosti. V odpoledních hodinách se snažte vyhýbat kávě a jiným kofeinovým nápojům.
Polštáře a polštářky
Změna denního režimu
Leckdy si nespavost způsobujeme vlastním přičiněním. Zhruba do deváté je čas na péči o děti, tzn. koupání, převlékání, uspávání... A najednou je deset. Takže kdo vstává brzy, má nejvyšší čas se také uložit ke spánku. Je pochopitelné, že člověk chce mít i během těch nejnáročnějších dnů třeba hodinku pro sebe, což často končí např. sledováním filmů či seriálu i do půlnoci a déle.
Ve výsledku je však při ulehání do postele hladina kortizolu (stresový hormon) tak vysoká, že tělo odmítá usnout další 2 hodiny a výsledná délka odpočinku je nakonec cca 3 až 4 hodiny. Snažte se proto chodit spát tak, abyste vždy měli minimálně 6 až 7 hodin spánku.
Návštěva lékaře a léky na nespavost
Máte-li s nespavostí i nadále problémy, neváhejte navštívit lékaře a požádat o konzultaci. Léky na spaní však volte až jako poslední možnost, protože právě tyto medikamenty dokáží sice spolehlivě stabilizovat váš spánek, ale zvládnou i rozházet náladu a hormony, případně dokonce způsobit závislost.